Tore

Dora Hoštová

Zápas s býkem jako rituál z dávné minulosti, ale zároveň rozporuplná tradice. Nebezpečná hra vyžadující koncentraci, sílu a bojovnost. Aréna – tlukot srdce – bezchybný krok.

"Tanečnice a choreografka Dora Hoštová má v sobě zvláštní sílu. V jejím tanci se pojí mužský i ženský princip zároveň...Tore je vizuálně i energeticky výrazné představení..." (Markéta Faustová, Taneční zona, 5.5.09).

"...Koláž zvuků z býčích zápasů, světla připomínající atmosféru arény (podílel se na nich Jan Komárek) a neuvěřitelná soustředěnost a výraz tanečnice vyvolaly v divácích ten mrazivý pocit napětí a očekávání...Tore není jen napínavým zápasem v býčí aréně, ale také výpovědí o síle tradice jižanských národů, která není přežitkem, ale živou součástí jejich kultury, a to je to, co spouští divákům „lezení“ mrazu po zádech" (Lucie Břinková, Taneční aktuality, 29. 4. 09).

Choreografie a tančí:  Dora Hoštová
Hudba: zvuková koláž Džian Baban
Světelný design: Jan Komárek
Kostým: Vladimíra Fomínová
Délka : 20 min
Velikost jeviště: malá (8 x 10 m)

Představení vzniklo za podpory Divadla Duncan Centre

partneři představení

Blame me

Ji Eun Lee

ME-SA

Vina a odpovědnost jedince vůči společnosti. Vnitřní boj. Odevzdání. Rezignace. Posměch. Smíření.

Blame me je zamýšlena jako poslední choreografie volné autorské trilogie, v níž se autorka zabývá lidskou duší, ďáblem v nás, posedlostí hraničící s šílenstvím a v neposlední řadě i nutností smíření a katarze. Choreografka zde zkoumá otázky viny a odpovědnosti jedince vůči společnosti a boj uvnitř člověka samotného. O svém záměru Ji Eun Lee říká: „Téma rezignace v mém díle nemá charakter lhostejného vydání se, nýbrž cesty poznání. Skrze utrpení a boj dochází ke katarzi, která posílí lidskou osobnost.“

Jihokorejský původ choreografky včetně jejího náboženského přesvědčení přitom silně ovlivňuje její tvorbu, a to jak po obsahové, tak i po pohybové stránce. Li Eun Lee, mimo jiné čerstvá absolventka pražské HAMU, přirozeně kombinuje východní i západní techniky současného tance a pro českého diváka až provokativním způsobem využívá nejrůznější styly a scénické prostředky (hlína, písek, voda, inkoust) k vyjádření svých uměleckých záměrů.

“Uvědomila jsem si svou bezmocnost vůči tomuto světu. Ocelově pevné základy mého bytí jsou narušeny, znejistěny, zničeny. Klesám na kolena, zde, ve žhnoucím pekle jménem svět, abych se smířila.“ (Ji Eun Lee)

„Běžet vstříc prázdnotě a skrývat se už nechci. Pomalu se vzdávám, klopím oči. Temné a neutichající vlny výčitek tryskající zpoza mých víček mě znovu a znovu pohlcují.“

„Pláču. Mé sny padají do světa.“  (Else Lasker-Schülerová)    

Poslechněte si rozhovor se skupinou ME-SA na Radiu Wave! zde

"Nová choreografie skupiny ME-SA nám prostřednictvím svého výsostně divadelního tance sděluje, jaký boj dnes ženy svádí samy v sobě a na venek s okolním světem. Lyrické obrazy protkány řadou symbolů odkazují k duchovním rituálům i obřadnosti každodenního života člověka v moderní společnosti (...) Tanec Hany Kalouskové, Karolíny Párové a Martiny Lacové má obrovský náboj a sílu. Všechny tři se svým pohybům bezezbytku oddávají. Navenek působí jako zhypnotizované energií, kterou ze sebe v danou chvíli vydávají. V proměnlivém osvětlení téměř prázdné scény působí vášnivý tělesný projev tanečnic doslova magicky, neboť situace, do nichž přihlížející uvádí, se atmosférou vzdaluje skutečnosti" (Třikrát vzpoura, rezignace i smíření, Veronika Štefanová, 14. 3. 2010, Rozrazil online).

Námět a choreografie: Ji Eun Lee
Interpretace: Hana Kalousková, Martina Lacová, Karolína Párová
Světelný design: Vladimír Burian, Ji Eun Lee
Scéna a kostýmy: Tonda Šilar, Ji Eun Lee
Hudba: G. Sollima, A. Mashayeki, H. Henck, E. M. Pade, M. Monk, L.Hortobagyi, G. Kurta, M. Lengyelfi
Délka: 55 min
Velikost jeviště: střední (10 x 12m)
Produkce: Karolína Párová a ME-SA o.s.
Za podpory: Magistrát hlavního města Prahy, Ministerstvo kultury ČR, Alt@rt o.s., Dance online
Mediální partner: Radio 1, Taneční zóna, ČRO Radio Wave
www.me-sa.cz

partneři představení